27. června 1989 podpisem Smlouvy o Sdružení organizací automobilového průmyslu sedmnácti organizacemi jako sdružení bez právní subjektivity. Právní subjektivitu získalo zápisem do podnikového rejstříku dne 19. června 1991, na základě "Společenské smlouvy o Sdružení automobilového průmyslu.
K datu poslední aktualizace těchto stránek bylo do činnosti AutoSAP zapojeno celkem 152 subjektů z České republiky. Kolektivním členem AutoSAP je Združenie automobilového priemyslu Slovenské republiky (ZAP SR).
Jako kodex pro působení firem v rámci AutoSAP byly přijaty "Zásady vztahů pro jednání firem zapojených do činnosti AutoSAP".
Vrcholovými orgány sdružení jsou Rada ředitelů a Představenstvo AutoSAP. Výkonným orgánem sdružení je Sekretariát AutoSAP. Kontrolní činnost vykonává Revizní skupina AutoSAP.

Je to

• dobrovolné účelové uskupení samostatných firem (akciových společností, společností s ručením omezeným, komanditních společností a dalších právních subjektů)
• zájmové sdružení právnických osob  činných v oblasti:
• výroby, výzkumu a vývoje motorových a přípojných vozidel, jejich dílů, agregátů a příslušenství
• projekce a výroby  zařízení zejména pro automobilovou a motocyklovou výrobu
• obchodu a oprav vozidel a příslušenství
• základna pro:
• řešení a prosazování společných zájmů, záměrů a cílů automobilového průmyslu
• vzájemnou výměnu informací

• trvale rozvíjet automobilový průmysl jako specifické výrobní odvětví
• udržovat trvalou konkurenční schopnost českých výrobců vůči vyspělým zahraničním firmám
• zdokonalovat, rozvíjet a podporovat vzájemnou spolupráci členů
• rozvíjet ekonomickou spolupráci a integraci s vyspělými státy, udržovat kontakty s národními  i nadnárodními sdruženími a svazy obdobného zaměření
• prosazovat zájmy národního automobilového průmyslu v tuzemsku i  zahraničí na všech  potřebných a dosažitelných úrovních a místech
• navazovat vzájemně výhodné kontakty, spolupráci a výměnu informací i s partnery mimo Sdružení automobilového průmyslu
• prezentovat automobilový průmysl jako technicky, výrobně, obchodně a ekonomicky provázaný celek

• spolupráci s dalšími organizacemi při rozvoji automobilového průmyslu na principu vzájemné  ekonomické výhodnosti
• koordinaci a pomoc při  řešení záměrů a cílů automobilového průmyslu, zejména pak  při řešení konkrétních úkolů v rámci odborných sekcí či pracovních skupin
• prosazování společných zájmů členů vůči národním, zahraničním či mezinárodním úřadům, orgánům a institucím
• podporu činnostem a kontaktům členů ve vztahu na příslušné orgány a instituce
• všestranné konzultace a  poradenskou službu (resp. zprostředkování těchto činností) v oblastech společných zájmů v daných oborech činnosti
• informační,  studijní a statistické  podklady a přehledy z oblasti automobilového průmyslu jak  pro získání přehledu, tak i pro řešení konkrétních problematik

---------------------
Přehled konkrétních plnění AutoSAP poskytovaných členské základně

• je absolutně dobrovolné, vzniká na základě souhlasu se Společenskou smlouvou o Sdružení automobilového průmyslu, podepsáním „Podpisového archu“ a schválením vstupu Představenstvem AutoSAP
• může získat každá každá firma (organizace), jejíž činnost odpovídá poslání a cílům AutoSAP
• není na překážku účasti členů v jiných sdruženích nebo obdobných integračních uskupeních
• lze ukončit jednostranným vypovězením ke konci kalendářního roku a to s podáním  výpovědi 6 měsíců předem na sekretariát AutoSAP
• je hrazené z nákladových položek firmy (organizace) a to zaplacením zálohy na služby poskytované AutoSAP, která je stanovena  Radou ředitelů na každý kalendářní rok (bližší informace o financování včetně přehledu konkrétního plnění viz zde)
• zájemce o členství se může stát pozorovatelem v AutoSAP (max. na dva roky)

SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU navazuje do jisté míry již na "SVAZ RAKOUSKÝCH AUTOMOBILOVÝCH PRŮMYSLNÍKŮ" a především pak na činnnost prvorepublikové "AUTOMOBILNÍ SEKCE KOVODĚLNÉHO PRŮMYSLU ČESKOSLOVENSKÉHO", která sdružovala všechny československé automobilní továrny.
Díky této a jistě i dalším nevládním organizacím je historie automobilového průmyslu na území České republiky zmapována do značných podrobností nejen z hlediska vlastní výroby vozidel, ale i z  pohledu událostí úzce souvisejících s rozvojem motorismu v českých zemích. Historické ohlédnutí za tímto vývojem je uvedeno dále.

•   Informace pro zájemce o zapojení se do činnosti Sdružení automobilového průmyslu
•   Členská základna Sdružení automobilového průmyslu
•   Orgány sdružení (Rada ředitelů, Představenstvo, Revizní skupina, sekretariát)
•   Postavení Sdružení automobilového průmyslu (mezinárodně a v tuzemsku)
•   Zásady vztahů pro jednání firem zapojených do činnosti AutoSAP
• Trochu z historie automobilového průmyslu a motorismu v České republice
• "Prezidentská historie" v rámci Sdružení automobilového průmyslu

Dále uvedené „ZÁSADY" byly zpracovány na základě usnesení z 39. zasedání Rady ředitelů, konané dne 25. března 1999 v Praze. Cílem těchto „ZÁSAD" je vytvořit všemi firmami a organizacemi zapojenými do činnosti Sdružení AP dobrovolně uznávaný etický standard jednání a to nejen mezi sebou, ale i směrem k dalším subjektům.
.

     Ve své podnikatelské činnosti se firmy, zapojené do činnosti SAP, dobrovolně přihlašují k respektování a dodržování těchto základních pravidel:

1. Dodržovat právní řád České republiky, závazky plynoucí pro Českou republiku z uzavřených mezinárodních dohod, Společenskou smlouvu a Statut SAP i další obecně platné právní normy.
2. Za základní princip svého chování považovat důsledné plnění uzavřených smluv, ujednání, závazků a korektního chování mezi členy SAP a s ostatními obchodními partnery. Členové SAP důsledně respektují uzavřené smlouvy a dohody se svými dodavateli, zákazníky a obchodními partnery, jakož i veškeré závazky z těchto dokumentů plynoucí.
3. Při své činnosti nepoužívat nekalé praktiky, jako je zavádějící reklama, nelegální získávání informací, podplácení, cenové dohody apod., které mohou ohrozit nebo poškodit ostatní subjekty působící na daném trhu.
4. Svými postoji a chováním v rámci SAP a jeho orgánů vytvářet atmosféru důvěry a absolutní korektnosti.
5. Vyvíjet a nabízet výrobky a služby v požadované jakosti, bezpečnosti a šetrné k životnímu prostředí a zdraví. Provádět politiku plynulého zlepšování všech opatření k ochraně zdraví, bezpečnosti a životního prostředí s cílem docilovat příznivějších parametrů než stanoví platné právní normy a poskytovat potřebnou pomoc subjektům, které mohou být činnostmi organizace v těchto směrech ovlivněny.
6. Vzájemné poskytování veřejných informací o firmě je mezi členy SAP běžnou praxí.
7. Ručit za kvalitu svých výrobků a služeb v rozsahu platných norem, certifikátů, popisů a prohlášení, jež se k nim vztahují a poskytovat svým obchodním partnerům veškeré další informace pro optimální a bezpečné užití prodávaných výrobků a služeb.
8. Nepokoušet se přímo nebo nepřímo získávat zapracované zaměstnance jiných firem s cílem získání hospodářských výhod a informací proti firmě tyto pracovníky dosud zaměstnávající.
9. Vést své zaměstnance k čestnému jednání, slušnosti a osobní zodpovědnosti i za dodržování těchto „ZÁSAD".
10. V duchu těchto „ZÁSAD" působí členové SAP i na své ostatní obchodní partnery.
11. „ZÁSADY" jsou morálním závazkem firem SAP.
12. Tyto „ZÁSADY" nabývají platnosti po jejich schválení usnesením Rady ředitelů SAP.

V Brně, 4. června 1999.

TROCHU Z HISTORIE 

JE NA CO NAVÁZAT

V rámci automobilového průmyslu a motorismu působila již na počátku 20. století řada spolků a organizací.

Český klub automobilistů – založen v roce 1904
Svaz rakouských automobilových průmyslníků – zmínka již v roce 1909
Automobilní sekce kovodělného průmyslu československého –  sdružovala všechny československé automobilní továrny, působila v době celé první republiky
    - prvním sekretářem se stal František Richter, předtím pracovník firmy Tatra a automobilky Praga
    - v roce 1938 byl tajemníkem Ing. Karel Zámečník, předtím presidiální tajemník Autoklubu Republiky Československé
    -  v roce 1938 byl předsedou sekce  Dr. Hanuš Ringhoffer, generální ředitel firmy Tatra a.s.
Svaz obchodníků a živnostníků pro obor automobilový – působil rovněž v době celé první republiky
Svaz zaměstnavatelů kovoprůmyslu
    - v roce 1921 se jeho generálním sekretářem stal Ing. Karel Hrdlička, pozdější ředitel mladoboleslavské škodovky a ASAPu
Sdružení československého autoobchodu – vzniklo v roce 1928
ASAP – Akciová Společnost pro Automobilový Průmysl – vzniká v roce 1930 a zahrnuje mladoboleslavskou automobilku, automobilní oddělení v Plzni, opravny a řadu filiálek

Díky těmto a jistě i dalším nevládním organizacím je historie automobilového průmyslu na území České republiky zmapována do značných podrobností nejen z hlediska vlastní výroby vozidel, ale i z  pohledu událostí úzce souvisejících s rozvojem motorismu v českých zemích. Je jistě zajímavé až úsměvné si některé z nich připomenout.

JAK ŠLY ROKY .... v minulém století 

1900 - první samostatná automobilová výstava ve Vídni
1904 - první výstava motocyklů a automobilů v Praze, kromě motocyklů značky L&K vystavovány motocykly ORION a další
1905 - oficiální výstava automobilů v Praze, skutečný mezinárodní AUTOSALON; během tří dnů jej navštívilo 11 000 lidí
.
         - automobilový průmysl dal o sobě vědět jako o novém průmyslovém odvětví..
1906 - v Čechách hlášeno 208 automobilů a 774 motocyklů, z toho 68 aut a 248 motorek jezdilo v Praze
1908 - stát vzal motorismus na vědomí,Panská sněmovna přijala Zákon o povinném ručení
        - na pražském AUTOSALONu se poprvé představila automobilka RAF (mnohem později známá jako LIAZ)
1909 - Svaz rakouských automobilových průmyslníků oznamuje, že se opět nebude konat vídeňský autosalon
1910 - tříkolka WALTER stála v základním provedení 3 350 Kčs (méně než polovina ceny malého automobilu)
1911 - vstupenka na pražský autosalon stála 50 haléřů
1912 - movití zákazníci si mohou k vozu objednat i uniformu pro řidiče s knoflíky s monogramem majitele
1913 - na trhu se objevují další české značky automobilů - PREMIER z Chebu a TURICUM dle švýcarské licence vyráběný ve Slatiňanech
1914 - firma L&K kupuje libereckou továrnu RAF

1914 až 1918 – domácí výrobci automobilů Laurin&Klement, Walter, Praga a kopřivnická Nesseldorfer Wagenbaufabrik (později TATRA) začleněny do systému rakouské zbrojní výroby 

1918 - pro údržbu silnic zůstaly v Čechách jen dva parní válce
        - v Praze ustaven Klub řidičů osobních a nákladních vozů
        - před každou křižovatkou je nařízeno troubit
1919 - z Kopřivnice vyjíždí první série nákladních automobilů TATRA
        - Česká automobilová společnost připravuje skůtr ČAS s motorem Walter
        - poplatek za řidičskou zkoušku je 33,20 Kč, učit řídit motorové vozidlo může kdokoliv a kdekoliv
1920 - Paříž – Londýn – Praha, to je pořadí prvních tří poválečných autosalonů v Evropě; nad pražským Autosalonem přebírá záštitu prezident republiky T.G.Masaryk
        - mostné v Praze se zvýšilo, poplatek za průjezd vyšehradským tunelem byl zrušen
        - firma Laurin & Klement zřizuje opravnu automobilů ve Valdštejnské jízdárně v Praze
        - vozový park ČSR čítal 3 372 osobních, 2 143 nákladních, 194 speciálních vozů a 1 676 motocyklů a tříkolek
1921 -  ruší se prodej benzinu na poukázky, je odvolán zákaz jízdy soukromými automobily
        - Svaz řidičů automobilů žádá o zavření autoškol a zastavení dalších zkoušek nových řidičů na 6 měsíců, neboť řidičů je již příliš mnoho
1922 - rozdělují se nové poznávací značky N=Velká Praha, O=ostatní Čechy, P=Morava, R=Slezsko, P(červené) = Slovensko, PR = Podkarpat. Rus
1923 - v Praze došlo k 1 229 dopravním nehodám s 11 mrtvými
        - TATRA představila vůz Tatra 11
1924 - spolupořadatelem autosalonu, který se konal v Brně, se stala Automobilní sekce kovodělného průmyslu československého a Svaz obchodníků a živnostníků pro obor automobilový
1925 - pařížská Mezinárodní organizace výrobců automobilů BPICA (v současné době pod názvem OICA) zařazuje pražský Autosalon jako jedinou oficiálně uznávanou automobilovou výstavu v ČSR
        - Laurin&Klement přechází do koncernu ŠKODA
1926 - ČSR se v Paříži připojila k mezinárodní úmluvě o jízdě automobily..
        - sklárny v Holýšově zahájily výrobu bezpečnostních autoskel Triplex
         - pro Prahu zakoupen první policejní motocykl Indian Scout
         - v Praze připadá 1 automobil na 100 obyvatel
1927 - v řadě míst se stanoví nejvyšší rychlost pro průjezd obcí na 6 km/hod.
1928 - v Praze otevřeny první patrové garáže (pro 120 automobilů v 8 podlažích) s umývárnou automobilů
        - v ČSR vychází 23 motoristických časopisů a věstníků; mezi nimi je i časopis MOTOR Revue, vydávaný Svazem obchodníků a živnostníků pro obor automobilový
         - stoupá vývoz československých automobilů; za 5 měsíců vyvezeno 407 vozů
1929 - rodí se nová značka JAWA (Janeček – Wanderer)
        - nejvíce osobních aut v provozu je značky Praga (8 454 ks), druhá je TATRA (5 043 ks) a třetí Škoda (4 158 ks)
1930 - čechoslovák se poprvé zúčastňuje mezinárodní motocyklové „Šestidenní“
        - na některých pražských křižovatkách se zřizuje světelná signalizace
        - v ČSR je 3 000 benzinových čerpadel
1931 - spojení AUTO ŠKODA a AUTO PRAGA do společnosti MOTOR trvalo jen několik měsíců
        - kdo nepřihlásil vozidlo k úřednímu soupisu byl pokutován až do výše 10 000 Kč
        - v ČSR zrušeno poslední mýto – před moravským mostem v Uh.Hradišti
1932 - bylo rozhodnuto, aby k řidičským zkouškám nebyli připouštěni absolventi pokoutních autoškol
        - i přes vrcholící krizi TATRA zaměstnává 3 000 dělníků, některá oddělení pracují na tři směny
        - továrna Kudrnáč v Náchodě předstihla firmu BAŤA a jako první v ČSR zahájila výrobu pneumatik
1933 - Svaz řidičů uspořádal demonstraci proti automobilovému zákonu, v průvodu jelo 5 000 vozidel
        - je vypsána soutěž na přemostění Nuselského údolí, uvažuje se o využití mostních pilířů pro patrové garáže
        - zavedeny nové silniční značky, platící s malými změnami dodnes
        - nejvíce vozů na domácím trhu prodala značka Praga (2 230 ks), dále následovala Tatra (2 109 ks), Škoda 1 224 ks), Aero (1 080 ks) Zbrojovka (844 ks), Walter (563 ks) a Wikov (73 ks)
1934 - v jedné z největších autoškol v Praze jsou jen dva žáci
        - organizovaná banda zlodějů krade benzin u čerpadel a některá čerpadla dokonce obsluhuje a inkasuje peníze
        - v Táboře vzniká továrna na výrobu zapalovacích svíček BRITA
1935 - na pražské dopravní výstavě je překvapením model metra
        - vůz Škoda Superb získal na brněnské soutěži elegance Zlatý věnec
1936 - pro vysoké ceny pohonných hmot a rostoucí daně dochází k hromadnému odhlašování vozidel z evidence
        - prodejem motorových vozidel se zabývá 1 561 firem a opravami vozů 3 277 firem 
         - v ČSR jezdí celkem 200 282 motorových vozidel
1937 - hospodářská krize na ústupu, prodává se o 40 % vozů více než v roce 1933
1938 - v republice je 150 různých motoristických organizací
        - po mnichovském diktátu se již nekoná Velká cena na brněnském okruhu
1939 - továrny Praga, Škoda a Tatra ještě vystavují na berlínském Autosalonu
        - pro autoturisty se buduje prvních 30 kempinků
        - od prosince dostávají povolení k jízdě jen ti, u kterých to vyžaduje „veřejný zájem“
1940 - automobilový provoz je zcela ochromen, nařízen odvod motorových vozidel
        - pro neukázněné řidiče se zavádí „nedělní škola“
        - baron Dr. Hanuš Ringhoffer byl  jmenován důvěrníkem motorového průmyslu v Protektorátu
1941 - místo benzinu a nafty se pro pohon vozidel používá svítiplyn, dřevoplyn, dřevouhelný plyn, zkapalněné plyny i acetylén
1942 - němci zřizují v Praze zvláštní úřad generálního inspektora pro automobilismus
1944  - pro špatnou kvalitu pneumatik omezena rychlost na nejvýše 50 km / hod., vyšel příkaz odevzdat pneumatiky z vozidel, která nedostala povolení k jízdě
1945 - před skončením války téměř zničena továrna Praga
        - zřízena ústředna pro pátrání po zabavených vozidlech
        - znárodnění více než 60 % průmyslu a větší části dopravy

1946  až 1989 … doba národních podniků a centrálního řízení 
Automobilová výroba, prodej vozů a jejich dílů – to vše bylo soustředěno do velkých národních podniků.  Z těch známějších je možno uvést např. poválečné Automobilové závody, soustředění československých výrobců příslušenství do pod značku PAL (PříslušenstvíAutomobilů a Letadel), sloučení výroby pneumatik pod značku BARUM (z Baťa,Rubena, Matador) a samozřejmě podnik Mototechna. Direktivní organizační struktury byly několikrát změněny a přejmenovávány (ČZAL = Československé závody automobilové a letecké, Československé závody na výrobu vozidel, Sdružení SNA = Sdružení středních nákladních automobilů) a byly završeny v roce 1965 vytvořením ČAZ = Československé automobilové závody). Ty fungovaly jako řídící centrum automobilového průmyslu v podstatě až do roku 1988, kdy ukončily svou činnost pod názvem APK – Automobilový průmysl, kombinát.

Za zmínku z tohoto období stojí alespoň tyto události:
1947 - první poválečný Autosalon v Praze, opět třetí poválečný v Evropě (po Paříži na podzim 1946 a Ženevě na jaře 1947) – další skutečný Autosalon se pak  konal až v roce 1991
         - zahájena výroba syntetického benzinu v Záluží u Mostu
1948 - pro odstranění tíživého nedostatku pneumatik se ve výrobním závodě pracuje ve směnném provozu nepřetržitě a to od pondělí 4.00 do soboty 22.00 hod.
1950 - v Praze zavedena havarijní odtahová služba
        - v automobilovém průmyslu pracuje přes 36 000 osob
1952 - vyhláškou ministerstva dopravy zaveden zkušební řád pro řidiče motorových vozidel
         - poslední den v roce vznikl n.p. Autobrzdy v Jablonci nad Nisou
1954 - objevuje se prototyp automobilu Škoda Spartak
1956 - na brněnské výstavě vystaven vůz Škoda 440 s karosérií z plastické hmoty, výrobek KAROSY a KOVONY
1959 - BARUM vyrábí bezdušové pneumatiky
1961 - zavedena nová pravidla silničního provozu
1964 - 1.dubna sjel z montážního pásu nově vybudovaného závodu první vůz řady Škoda 1000 MB, v následujícím roce jich bylo vyrobeno 63 601 ks
1967 - v ČSSR připadá jeden osobní automobil na 27,3 obyvatele
1969 - ve Vrchlabí zahájena výroba mikrobusu ŠKODA 1203
1971 - otevřen první úsek dálnice D1 z Prahy do Mirošovic
        - v Mladé Boleslavi vyrobeno 134 158 osobních automobilů
1976 - na trh přišel osobní vůz ŠKODA 105 / 120
         - zahájeno vysílání relace pro motoristy „Zelená vlna“
1979 - od 1. srpna omezena maximální rychlost na silnicích a dálnicích v ČSSR
1983 - náběh inovovaných vozů ŠKODA 105 / 120
1984 - benzin Special stál 8 Kč / litr, Super byl o 1 Kč dražší
1987 - na MSV Brno poprvé představen nový osobní automobil ŠKODA Favorit
        - výroba nákladních vozů dosáhla maxima – celkem 51 194 ks
1989 - počet přihlášených osobních automobilů překročil 3 000 000 ks

po roce 1989 … začínáme znovu 
1989 - již v červnu 17 firem podepsalo smlouvu o Sdružení organizací automobilového průmyslu (zatím jako sdružení bez právní subjektivity působí v rámci Ústavu pro výzkum motorových vozidel).
1991 - Sdružení automobilového průmyslu získává právní subjektivitu. Jeho zástupci a členové stáli u zrodu Svazu průmyslu České republiky i Hospodářské komory ČR.  Sdružení automobilového průmyslu se zapojilo i do mezinárodních struktur a stalo se mimo jiné řádným členem Mezinárodní organizace výrobců automobilů OICA. Navázalo spolupráci s řadou institucí a je spolupořadatelem nejprestižnějších a největších automobilových výstav v ČR – AUTOSALONu a AUTOTECu.

1992 - 2009... dalších 18 let činnosti. 
1992 - na území České republiky bylo vyrobeno 200 220 osobních automobilů (včetně malých užitkových), 15 428 nákladních vozů, 1 030 autobusů a 13 452 motocyklů a mopedů
        - vzniká divize dovozců automobilů v rámci Sdružení AP
1993 - po rozdělení Československa zakládají slovenské firmy Združenie automobilového priemyslu SR
        - Sdružení AP se stává řádným členem OICA
1994 - první vydání souhrnného přehledu českého automobilového průmyslu, od tohoto roku vychází každým rokem
        - Svaz dovozců automobilů získává právní subjektivitu a vyčleňuje se ze Sdružení AP
        - nejhorší rok v celkové výrobě motorových vozidel po roce 1989; v České republice bylo vyrobeno 173 766 osobních automobilů (včetně malých užitkových vozidel), 5 423 ks nákladních vozů. 1 012 ks autobusů a 10 450 ks motocyklů a mopedů

1995 až 2008 ... 14 let rozvoje českého automobilového průmyslu charakterizovaného každoročním růstem výroby vozidel (osobních automobilů), objemu produkce a exportu, změnou struktury vyráběných vozidel a prudkým rozmachem dodavatelského sektoru

2000 - uzákoněno povinně smluvní pojištění, došlo k výraznému vyřazování starých vozidel z provozu
2002 - Sdružení AP se stává členem ACEA
2005 - zahájena komerční výroba osobních automobilů v TPCA Czech Kolín - Ovčáry
2006 - počet v ČR registrovaných osobních automobilů překročil hranici 4 miliony ks
2007 - firma KAROSA změnila název na IVECO Czech Republic
2008 - v 2. pololetí se začínají projevovat dopady ekonomické recese, po dlouhé době zaznamenán celkový pokles produkce a exportu; přesto bylo v tomto roce v ČR vyrobeno rekordních 948 128 motorových vozidel
        - koncem roku zahájena výroba osobních automobilů v HMMC Nošovice
2009 - pokračuje ekonomická recese, pokles poptávky po nových vozidlech vede řadu zemí EU k motivaci prodejů - vyřazování starých vozidel a nákup nových se státním příspěvkem; v pololetí t.r. použito již ve 12 zemích EU

O současné činnosti a pozici Sdružení automobilového průmyslu hovoří jeho vlastní internetové stránky (www.autosap.cz). Zde je možno najít nejen ukázky Sdružení AP zpracovávaných podkladů a přehled členské základny s výrobním programem, ale i souhrnné výsledky dosahované v českém automobilovém průmyslu, řadu statistických údajů o výrobě, prodejích a dovozech vozidel.
.

2010 ... pokračujeme dále, aktivity se rozšiřují.