Trochu z historie

JE NA CO NAVÁZAT

V rámci automobilového průmyslu a motorismu působila již na počátku 20. století řada spolků a organizací.

Český klub automobilistů – založen v roce 1904
Svaz rakouských automobilových průmyslníků – zmínka již v roce 1909
Automobilní sekce kovodělného průmyslu československého – sdružovala všechny československé automobilní továrny, působila v době celé první republiky
– prvním sekretářem se stal František Richter, předtím pracovník firmy Tatra a automobilky Praga
– v roce 1938 byl tajemníkem Ing. Karel Zámečník, předtím presidiální tajemník Autoklubu Republiky Československé
– v roce 1938 byl předsedou sekce Dr. Hanuš Ringhoffer, generální ředitel firmy Tatra a.s.
Svaz obchodníků a živnostníků pro obor automobilový – působil rovněž v době celé první republiky
Svaz zaměstnavatelů kovoprůmyslu
– v roce 1921 se jeho generálním sekretářem stal Ing. Karel Hrdlička, pozdější ředitel mladoboleslavské škodovky a ASAPu
Sdružení československého autoobchodu – vzniklo v roce 1928
ASAP – Akciová Společnost pro Automobilový Průmysl – vzniká v roce 1930 a zahrnuje mladoboleslavskou automobilku, automobilní oddělení v Plzni, opravny a řadu filiálek

Díky těmto a jistě i dalším nevládním organizacím je historie automobilového průmyslu na území České republiky zmapována do značných podrobností nejen z hlediska vlastní výroby vozidel, ale i z pohledu událostí úzce souvisejících s rozvojem motorismu v českých zemích. Je jistě zajímavé až úsměvné si některé z nich připomenout.

1898 – 1945          1946 – 1988          1989 – 2012           2013 a dále

  Vývoj výroby vozidel v Československu po jednotlivých letech od roku 1898 do konce roku 2012
  25 let AutoSAP – stručná historie sdružení 

 **************************

JAK ŠLY ROKY …. v minulém století

1898 – na území České republiky (v Kopřivnici) byl vyroben první osobní automobil (zn. Präsident)

1900 – první samostatná automobilová výstava ve Vídni

1904 – první výstava motocyklů a automobilů v Praze, kromě motocyklů značky L&K vystavovány motocykly ORION a další

1905 – oficiální výstava automobilů v Praze, skutečný mezinárodní AUTOSALON ; během tří dnů jej navštívilo 11 000 lidí
automobilový průmysl dal o sobě vědět jako o novém průmyslovém odvětví ..
1906 – v Čechách hlášeno 208 automobilů a 774 motocyklů, z toho 68 aut a 248 motorek jezdilo v Praze
1908 stát vzal motorismus na vědomí,Panská sněmovna přijala Zákon o povinném ručení
– na pražském AUTOSALONu se poprvé představila automobilka RAF (mnohem později známá jako LIAZ)
1909 – Svaz rakouských automobilových průmyslníků oznamuje, že se opět nebude konat vídeňský autosalon
1910 – tříkolka WALTER stála v základním provedení 3 350 Kčs (méně než polovina ceny malého automobilu)
1911 – vstupenka na pražský autosalon stála 50 haléřů
1912 – movití zákazníci si mohou k vozu objednat i uniformu pro řidiče s knoflíky s monogramem majitele
1913 – na trhu se objevují další české značky automobilů – PREMIER z Chebu a TURICUM dle švýcarské licence vyráběný ve Slatiňanech
1914 – firma L&K kupuje libereckou továrnu RAF

1914 až 1918 – domácí výrobci automobilů Laurin&Klement, Walter, Praga a kopřivnická Nesseldorfer Wagenbaufabrik (později TATRA) začleněny do systému rakouské zbrojní výroby

1918 – pro údržbu silnic zůstaly v Čechách jen dva parní válce
– v Praze ustaven Klub řidičů osobních a nákladních vozů
před každou křižovatkou je nařízeno troubit
1919 – z Kopřivnice vyjíždí první série nákladních automobilů TATRA
– Česká automobilová společnost připravuje skůtr ČAS s motorem Walter
– poplatek za řidičskou zkoušku je 33,20 Kč, učit řídit motorové vozidlo může kdokoliv a kdekoliv
1920 Paříž – Londýn – Praha, to je pořadí prvních tří poválečných autosalonů v Evropě; nad pražským Autosalonem přebírá záštitu prezident republiky T.G.Masaryk
– mostné v Praze se zvýšilo, poplatek za průjezd vyšehradským tunelem byl zrušen
firma Laurin & Klement zřizuje opravnu automobilů ve Valdštejnské jízdárně v Praze
– vozový park ČSR čítal 3 372 osobních, 2 143 nákladních, 194 speciálních vozů a 1 676 motocyklů a tříkolek
1921 – ruší se prodej benzinu na poukázky, je odvolán zákaz jízdy soukromými automobily
Svaz řidičů automobilů žádá o zavření autoškol a zastavení dalších zkoušek nových řidičů na 6 měsíců, neboť řidičů je již příliš mnoho
1922 – rozdělují se nové poznávací značky N=Velká Praha, O=ostatní Čechy, P=Morava, R=Slezsko, P(červené) = Slovensko, PR = Podkarpat. Rus
1923 – v Praze došlo k 1 229 dopravním nehodám s 11 mrtvými
– TATRA představila vůz Tatra 11
1924 spolupořadatelem autosalonu , který se konal v Brně, se stala Automobilní sekce kovodělného průmyslu československého a Svaz obchodníků a živnostníků pro obor automobilový
1925 – pařížská Mezinárodní organizace výrobců automobilů BPICA (v současné době pod názvem OICA) zařazuje pražský Autosalon jako jedinou oficiálně uznávanou automobilovou výstavu v ČSR
– Laurin&Klement přechází do koncernu ŠKODA
1926 – ČSR se v Paříži připojila k mezinárodní úmluvě o jízdě automobily ..
– sklárny v Holýšově zahájily výrobu bezpečnostních autoskel Triplex
– pro Prahu zakoupen první policejní motocykl Indian Scout
– v Praze připadá 1 automobil na 100 obyvatel
1927 – v řadě míst se stanoví nejvyšší rychlost pro průjezd obcí na 6 km/hod.
1928 – v Praze otevřeny první patrové garáže (pro 120 automobilů v 8 podlažích) s umývárnou automobilů
– v ČSR vychází 23 motoristických časopisů a věstníků; mezi nimi je i časopis MOTOR Revue, vydávaný Svazem obchodníků a živnostníků pro obor automobilový
– stoupá vývoz československých automobilů; za 5 měsíců vyvezeno 407 vozů
1929 – rodí se nová značka JAWA (Janeček – Wanderer)
– nejvíce osobních aut v provozu je značky Praga (8 454 ks), druhá je TATRA (5 043 ks) a třetí Škoda (4 158 ks)
1930 – čechoslovák se poprvé zúčastňuje mezinárodní motocyklové „Šestidenní“
– na některých pražských křižovatkách se zřizuje světelná signalizace
– v ČSR je 3 000 benzinových čerpadel
1931 – spojení AUTO ŠKODA a AUTO PRAGA do společnosti MOTOR trvalo jen několik měsíců
kdo nepřihlásil vozidlo k úřednímu soupisu byl pokutován až do výše 10 000 Kč
– v ČSR zrušeno poslední mýto – před moravským mostem v Uh.Hradišti
1932 – bylo rozhodnuto, aby k řidičským zkouškám nebyli připouštěni absolventi pokoutních autoškol
– i přes vrcholící krizi TATRA zaměstnává 3 000 dělníků, některá oddělení pracují na tři směny
– továrna Kudrnáč v Náchodě předstihla firmu BAŤA a jako první v ČSR zahájila výrobu pneumatik
1933 svaz řidičů uspořádal demonstraci proti automobilovému zákonu, v průvodu jelo 5 000 vozidel
– je vypsána soutěž na přemostění Nuselského údolí, uvažuje se o využití mostních pilířů pro patrové garáže
zavedeny nové silniční značky, platící s malými změnami dodnes
– nejvíce vozů na domácím trhu prodala značka Praga (2 230 ks), dále následovala Tatra (2 109 ks), Škoda 1 224 ks), Aero (1 080 ks) Zbrojovka (844 ks), Walter (563 ks) a Wikov (73 ks)
1934 – v jedné z největších autoškol v Praze jsou jen dva žáci
organizovaná banda zlodějů krade benzin u čerpadel a některá čerpadla dokonce obsluhuje a inkasuje peníze
– v Táboře vzniká továrna na výrobu zapalovacích svíček BRITA
1935 – na pražské dopravní výstavě je překvapením model metra
vůz Škoda Superb získal na brněnské soutěži elegance Zlatý věnec
1936 – pro vysoké ceny pohonných hmot a rostoucí daně dochází k hromadnému odhlašování vozidel z evidence
– prodejem motorových vozidel se zabývá 1 561 firem a opravami vozů 3 277 firem
– v ČSR jezdí celkem 200 282 motorových vozidel
1937 – hospodářská krize na ústupu, prodává se o 40 % vozů více než v roce 1933
1938 – v republice je 150 různých motoristických organizací
– po mnichovském diktátu se již nekoná Velká cena na brněnském okruhu 

1939 – továrny Praga, Škoda a Tatra ještě vystavují na berlínském Autosalonu
– pro autoturisty se buduje prvních 30 kempinků
– od prosince dostávají povolení k jízdě jen ti, u kterých to vyžaduje „veřejný zájem“

 

1940 – automobilový provoz je zcela ochromen, nařízen odvod motorových vozidel
pro neukázněné řidiče se zavádí „nedělní škola“
– baron Dr. Hanuš Ringhoffer byl jmenován důvěrníkem motorového průmyslu v Protektorátu
1941 – místo benzinu a nafty se pro pohon vozidel používá svítiplyn, dřevoplyn, dřevouhelný plyn, zkapalněné plyny i acetylén
1942 – němci zřizují v Praze zvláštní úřad generálního inspektora pro automobilismus
1944 – pro špatnou kvalitu pneumatik omezena rychlost na nejvýše 50 km / hod., vyšel příkaz odevzdat pneumatiky z vozidel, která nedostala povolení k jízdě
1945 – před skončením války téměř zničena továrna Praga
– zřízena ústředna pro pátrání po zabavených vozidlech
znárodnění více než 60 % průmyslu a větší části dopravy

 ZPĚT NA ÚVODNÍ STRÁNKU

1946 až 1989 … doba národních podniků a centrálního řízení
Automobilová výroba, prodej vozů a jejich dílů – to vše bylo soustředěno do velkých národních podniků. Z těch známějších je možno uvést např. poválečné Automobilové závody , soustředění československých výrobců příslušenství do pod značku PAL ( P říslušenství A utomobilů a L etadel), sloučení výroby pneumatik pod značku BARUM (z Ba ťa, Ru bena, M atador) a samozřejmě podnik Mototechna. Direktivní organizační struktury byly několikrát změněny a přejmenovávány (ČZAL = Československé závody automobilové a letecké, Československé závody na výrobu vozidel, Sdružení SNA = Sdružení středních nákladních automobilů) a byly završeny v roce 1965 vytvořením ČAZ = Československé automobilové závody). Ty fungovaly jako řídící centrum automobilového průmyslu v podstatě až do roku 1988, kdy ukončily svou činnost pod názvem APK – Automobilový průmysl, kombinát.

Za zmínku z tohoto období stojí alespoň tyto události:
1947 první poválečný Autosalon v Praze, opět třetí poválečný v Evropě (po Paříži na podzim 1946 a Ženevě na jaře 1947) – další skutečný Autosalon se pak konal až v roce 1991
– zahájena výroba syntetického benzinu v Záluží u Mostu
1948 – pro odstranění tíživého nedostatku pneumatik se ve výrobním závodě pracuje ve směnném provozu nepřetržitě a to od pondělí 4.00 do soboty 22.00 hod.

1950 – v Praze zavedena havarijní odtahová služba
– v automobilovém průmyslu pracuje přes 36 000 osob
1952 vyhláškou ministerstva dopravy zaveden zkušební řád pro řidiče motorových vozidel
– poslední den v roce vznikl n.p. Autobrzdy v Jablonci nad Nisou
1954 – objevuje se prototyp automobilu Škoda Spartak
1956 – na brněnské výstavě vystaven vůz Škoda 440 s karosérií z plastické hmoty, výrobek KAROSY a KOVONY
1959 – BARUM vyrábí bezdušové pneumatiky
1961 zavedena nová pravidla silničního provozu
1964 – 1.dubna sjel z montážního pásu nově vybudovaného závodu první vůz řady Škoda 1000 MB, v následujícím roce jich bylo vyrobeno 63 601 ks
1967 – v ČSSR připadá jeden osobní automobil na 27,3 obyvatele
1969 – ve Vrchlabí zahájena výroba mikrobusu ŠKODA 1203 

1971 otevřen první úsek dálnice D1 z Prahy do Mirošovic
– v Mladé Boleslavi vyrobeno 134 158 osobních automobilů
1976 – na trh přišel osobní vůz ŠKODA 105 / 120
zahájeno vysílání relace pro motoristy „Zelená vlna“
1979 – od 1. srpna omezena maximální rychlost na silnicích a dálnicích v ČSSR
1983 – náběh inovovaných vozů ŠKODA 105 / 120
1984 – benzin Special stál 8 Kč / litr , Super byl o 1 Kč dražší
1987 – na MSV Brno poprvé představen nový osobní automobil ŠKODA Favorit
– výroba nákladních vozů dosáhla maxima – celkem 51 194 ks 
ZPĚT NA ÚVODNÍ STRÁNKU

po roce 1989 … začínáme znovu
1989 – v červnu 17 podniků podepsalo smlouvu o Sdružení organizací automobilového průmyslu (zatím jako sdružení bez právní subjektivity působí v rámci Ústavu pro výzkum motorových vozidel); prvním předsedou Rady ředitelů Sdružení automobilového průmyslu byl na zakládajícím zasedání (27.6.) zvolen Ing. Ludvík Kalma (dále viz “Prezidentská historie“)
– počet přihlášených osobních automobilů překročil 3 000 000 ks
1991 – Sdružení automobilového průmyslu získává právní subjektivitu . Jeho zástupci a členové stáli u zrodu Svazu průmyslu České republiky i Hospodářské komory ČR. Sdružení automobilového průmyslu se zapojilo i do mezinárodních struktur a stalo se mimo jiné řádným členem Mezinárodní organizace výrobců automobilů OICA. Navázalo spolupráci s řadou institucí a je spolupořadatelem nejprestižnějších a největších automobilových výstav v ČR – AUTOSALONu a AUTOTECu.

1992 – 2009 … dalších 18 let činnosti .
1992 – na území České republiky bylo vyrobeno 200 220 osobních automobilů (včetně malých užitkových), 15 428 nákladních vozů, 1 030 autobusů a 13 452 motocyklů a mopedů – vzniká divize dovozců automobilů v rámci Sdružení AP
1993 – po rozdělení Československa zakládají slovenské firmy Združenie automobilového priemyslu SR
Sdružení AP se stává řádným členem OICA
1994 – první vydání souhrnného přehledu českého automobilového průmyslu, od tohoto roku vychází každým rokem
– Svaz dovozců automobilů se vyčleňuje ze Sdružení Ap a vzniká Svaz dovozců automobilů s právní subjektivitou
– nejhorší rok v celkové výrobě motorových vozidel po roce 1989; v České republice bylo vyrobeno 173 766 osobních automobilů (včetně malých užitkových vozidel), 5 423 ks nákladních vozů. 1 012 ks autobusů a 10 450 ks motocyklů a mopedů

1995 až 2008 … 14 let rozvoje českého automobilového průmyslu charakterizovaného každoročním růstem výroby vozidel (osobních automobilů), objemu produkce a exportu, změnou struktury vyráběných vozidel a prudkým rozmachem dodavatelského sektoru

2000 – uzákoněno povinně smluvní pojištění, došlo k výraznému vyřazování starých vozidel z provozu
2002 Sdružení AP se stává členem ACEA
2005 zahájena komerční výroba osobních automobilů v TPCA Czech Kolín – Ovčáry
2006 – počet v ČR registrovaných osobních automobilů překročil hranici 4 miliony ks
2007 – firma KAROSA změnila název na IVECO Czech Republic
2008 – v 2. pololetí se začínají projevovat dopady ekonomické recese, po dlouhé době zaznamenán celkový pokles produkce a exportu; přesto bylo v tomto roce v ČR vyrobeno rekordních 948 128 motorových vozidel
– koncem roku zahájena výroba osobních automobilů v HMMC Nošovice
2009 – pokračuje ekonomická recese, pokles poptávky po nových vozidlech vede řadu zemí EU k motivaci prodejů – vyřazování starých vozidel a nákup nových se státním příspěvkem; v pololetí t.r. použito již ve 12 zemích EU .

V červnu roku 2009 oslavilo Sdružení AP výročí 20 let od založení .

2010 … pokračujeme dále, aktivity se rozšiřují .
2010 – v květnu se Sdružení AP zapojuje do projektu Technologická platforma „Vozidla pro udržitelnou mobilitu“ (v gesci MPO ČR) a v prosinci pak do projektu “AutoAdapt” (v gesci MPSV ČR)

2011 – sdružení zpracovává připomínky k celé řadě novel zákonů, zástupci sdružení pracují v několika ministerských pracovních skupinách a komisích

– zatím nejúspěšnější rok výrobě osobních automobilů v historii České republiky a Československa; bylo vyrobeno 1 194 981 ks osobních automobilů (včetně malých užitkových vozidel)

2012 – v červnu byly Radou ředitelů schváleny “Směry hlavních činností AutoSAP – Strategie pro další období”

VIZE: Česká republika – nejlepší místo pro automobilový průmysl (Czech Republic – the best place for automotive industry)

POSLÁNÍ: Vytvářet podmínky, poskytovat potřebné služby a zastupovat společné zájmy svých členů vedoucí k rozvoji a trvalé konkurenční schopnosti automobilového průmyslu v ČR

Vývoj výroby vozidel v Československu po jednitlivých letech od roku 1898 do konce roku 2012 (pro spuštění prezentace klikni na následující obrázek).

.

2013 – v květnu byl úspěšně ukončen projekt “Technologická platforma – Vozidla pro udržitelnou mobilitu“, v rámci něhož byly mimo jiné zpracovány dva významné dokumenty – “Strategická výzkumná agenda” a “Implementační akční plán” 

v červenci letňanská Avia ukončila po 66 letech výrobu nákladních automobilů

2014 dosud nejúspěšnější rok v dosavadní historii českého automobilového průmyslu

 **********************

2015 o současné činnosti a pozici Sdružení automobilového průmyslu hovoří jeho vlastní internetové stránky (www.autosap.cz). Zde je možno najít nejen ukázky AutoSAP zpracovávaných podkladů a přehled členské základny s výrobním programem, ale i souhrnné výsledky dosahované v českém automobilovém průmyslu, řadu statistických údajů o výrobě, prodejích a dovozech vozidel.

 ZPĚT NA ÚVODNÍ STRÁNKU

 
 
 
“Prezidentská historie” v rámci Sdružení automobilového průmyslu  
 
1989 – Prvním předsedou Rady ředitelů Sdružení automobilového průmyslu byl na zakládajícím zasedání (27.6.) zvolen Ing. Ludvík Kalma , ředitel MOTOR JIKOV České Budějovice.
1991 Po získání právní subkektivity zůstává předsedou Rady ředitelů Ing. Ludvík Kalma , již jako předseda představenstva ŠKODA a.a.s. Mladá Boleslav (v této funkci působil od 27. března 1991).
1992 předsedou Rady ředitelů Sdružení AP byl na 15. zasedání Rady ředitelů v Ústie nad Priehradou zvolen Ing. Vlastimil Devera , generální ředitel AVIA Praha. Za místopředsedy byli zvoleni Ing. Karel Sklenář (MOTORPAL) a Ing. Jozef Uhrík (VW Bratislava).
1994 – na 23. zasedání Rady ředitelů v Brně byl předsedou Rady ředitelů podruhé zvolen Ing. Vlastimil Devera. Ing. František Lošek (MOTOR JIKOV České Budějovice), Ing. Vratislav Kulhánek (ROBERT BOSCH České Budějovice) a Ing. Jozef Uhrík (z titulu prezidenta ZAP SR jako kolektivního člena) se stali místopředsedy Rady ředitelů. Ke konci roku 1994 bylo do činnosti Sdružení AP zapojeno 54 firem.
1996 proběhlo 30. zasedání Rady ředitelů, na kterém se stal předsedou Sdružení AP Ing. Ludvík Kalma , předseda představenstva ŠKODA a.a.s. Mladá Boleslav. Ing. Vratislav Kulhánek (ROBERT BOSCH) a Ing. Vlastimil Devera (Daewoo Avia) byli zvoleni za místopředsedy Sdružení AP.
1996 (24. listopadu) – Ing. Ludvík Kalma, zakládající člen Sdružení AP, první a soudobý předseda Rady ředitelů, tragicky zahynul .
1997 na 33. zasedání Rady ředitelů v Holýšově dochází ke změně Společenské smlouvy a Statutu Sdružení AP, funkce „předseda“ Rady ředitelů je nahrazena funkcí „prezident“ Sdružení AP. Prezidentem Sdružení automobilového průmyslu byl v mimořádných volbách zvolen Ing. Vratislav Kulhánek , ještě jako ředitel firmy ROBERT BOSCH České Budějovice.
Rada ředitelů měla 76 členů.
1997 (16. dubna) Ing. Vratislav Kulhánek se stává předsedou představenstva ŠKODA AUTO a.s. Mladá Boleslav.
1998 v řádných volbách na 36. zasedání Rady ředitelů v Hradci Králové byl prezidentem Sdružení AP zvolen Ing. Vratislav Kulhánek , předseda představenstva ŠKODA AUTO a.s. Na místa dvou viceprezidentů byli zvoleni Ing. Karel Sklenář (MOTORPAL) a Ing. Vlastimil Devera (DAEWOO AVIA). Počet členů Sdružení AP přesáhl v roce 1998 číslo 100.
2000 v Praze se uskutečnilo 42. zasedání Rady ředitelů – opět volební. Ing. Vratislav Kulhánek se stal prezidentem Sdružení AP na další dvouleté období. Za viceprezidenty Sdružení AP byli zvoleni: Ing. Rudolf Černý (KAROSA), Ing. Ladislav Glogar (AUTOPAL) a Ing. Karel Sklenář (MOTORPAL).
2002 – volby na 49. zasedání Rady ředitelů v Praze daly stejný výsledek jako v březnu roku 2000. Do Sdružení AP bylo ke konci roku 2002 zapojeno 123 firem.
2002 (31. října) – svou činnost jako viceprezident Sdružení AP ukončil na vlastní žádost Ing. Karel Sklenář.
2003 počet organizací ve Sdružení AP přesáhl 140 subjektů.
2004 v březnu na svém 54. zasedání Rada ředitelů zvolila na další dvouleté funkční období:
Dr.h.c. Ing. Vratislava Kulhánka, předsedu představenstva ŠKODA AUTO a.s. Mladá Boleslav, za prezidenta Sdružení AP
Ing. Ladislava Glogara, předsedu rady jednatelů AUTOPAL, s.r.o., Nový Jičín, za viceprezidenta Sdružení AP
Ing. Rudolfa Černého, generálního ředitele KAROSA a.s. Vysoké Mýto, za viceprezidenta Sdružení AP
Ing. Pavla Juříčka, generálního ředitele BRANO Group a.s. Hradec nad Moravicí, za viceprezidenta Sdružení AP .
2006 v březnu na svém 60. zasedání Rada ředitelů potvrdila ve funkcích na další dvouleté období:
Dr.h.c. Ing. Vratislava Kulhánka, předsedu dozorčí rady ŠKODA AUTO a.s. Mladá Boleslav, za prezidenta Sdružení AP
Ing. Ladislava Glogara, předsedu rady jednatelů VISTEON-AUTOPAL, s.r.o., Nový Jičín, za viceprezidenta Sdružení AP
Ing. Rudolfa Černého, generálního ředitele KAROSA a.s. Vysoké Mýto, za viceprezidenta Sdružení AP
Ing. Pavla Juříčka, generálního ředitele BRANO Group a.s. Hradec nad Moravicí, za viceprezidenta Sdružení AP .
2006 počet organizací ve Sdružení AP v květnu poprvé dosáhl 150 subjektů.
2007 – v prosinci na svém 65. zasedání Rada ředitelů zvolila na další dvouleté funkční období:
Ing. Martina Jahna, člena představenstva ŠKODA AUTO a.s. Mladá Boleslav, za prezidenta Sdružení AP
Ing. Jiřího Černého, viceprezidenta Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o., za viceprezidenta Sdružení AP
Ing. Pavla Juříčka, generálního ředitele BRANO Group a.s. Hradec nad Moravicí, za viceprezidenta Sdružení AP
Ing. Oldřicha Svobodu, generálního ředitele HELLA Autotechnik, s.r.o., za viceprezidenta Sdružení AP .
2009 – v prosinci na svém 71. zasedání Rada ředitelů zvolila na další dvouleté funkční období:
Ing. Martina Jahna, člena dozorčí rady ŠKODA AUTO a.s. Mladá Boleslav, za prezidenta Sdružení AP
Ing. Jiřího Černého , viceprezidenta Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o., za viceprezidenta Sdružení AP
Ing. Pavla Juříčka, generálního ředitele BRANO Group a.s. Hradec nad Moravicí, za viceprezidenta Sdružení AP
Ing. Oldřicha Svobodu, generálního ředitele HELLA Autotechnik, s.r.o., za viceprezidenta Sdružení AP .
2011 v červnu ukončil své působení v TPCA Czech viceprezident Sdružení AP Ing. Jiří Černý.

2011 – v prosinci na svém 77. zasedání Rada ředitelů zvolila na další dvouleté funkční období:
Ing. Martina Jahna, člena dozorčí rady ŠKODA AUTO a.s. a vedoucího mezinárodních fleetových prodejů VOLKSWAGEN AG za prezidenta AutoSAP
Ing. Pavla Juříčka, předsedu představenstva BRANO Group a.s., , za viceprezidenta AutoSAP
Ing. Marka Ryšavého, generálního ředitele HELLA Autotechnik, s.r.o., za viceprezidenta AutoSAP
Ing. Bohdana Wojnara, člena představenstva ŠKODA AUTO a.s., , za viceprezidenta AutoSAP

2013 – 6. prosince Rada ředitelů na svém 82. zasedání zvolila na další dvouleté funkční období opětovně:
Ing. Martina Jahna, člena dozorčí rady ŠKODA AUTO a.s. a vedoucího mezinárodních fleetových prodejů VOLKSWAGEN AG za prezidenta AutoSAP
Ing. Pavla Juříčka, předsedu představenstva BRANO Group a.s., , za viceprezidenta AutoSAP
Ing. Marka Ryšavého, generálního ředitele HELLA Autotechnik, s.r.o., za viceprezidenta AutoSAP
Ing. Bohdana Wojnara, člena představenstva ŠKODA AUTO a.s., za viceprezidenta AutoSAP

.********************************

2015 – 10. prosince Rada ředitelů na svém 86. zasedání zvolila na další dvouleté funkční období:
Ing. Pavla Juříčka, předsedu představenstva BRANO Group a.s., , za viceprezidenta AutoSAP
Ing. Bohdana Wojnara, člena představenstva ŠKODA AUTO a.s., , za viceprezidenta AutoSAP
Ing. Miroslava Dvořáka, předsedu představenstva MOTOR JIKOV Group, a.s., za viceprezidenta AutoSAP
.
Prezident AutoSAP nebyl zvolen, neboť počet odevzdaných hlasovacích lístků při volbě nedosáhl hranice potřebné ke zvolení (Rada ředitelů nebyla při volbě usnášení se schopná).
.
Rada ředitelů na svém 86. zasedání dne 10.12.2015 ustavila Revizní skupina ve složení:
Ing. Petr Ostrý, generální ředitel AGADOS, spol. s r.o.
Ing. Jan Škarka, plant manager MC Syncro Kolín s.r.o.
Ing. Jiří Socha, prokurista TÜV SÜD Czech s.r.o.
.
201624. března Rada ředitelů na svém 87. zasedání zvolila na další dvouleté funkční období:
Ing. Martina Jahna, člena dozorčí rady ŠKODA AUTO a.s. a vedoucího mezinárodních fleetových prodejů VOLKSWAGEN AG za prezidenta AutoSAP

2016 – 20. prosince Rada ředitelů na svém 88. zasedání přijala, po 9 letech ve funkci prezidenta, rezignaci Martina Jahna a zvolila na další čtyřleté volební období prezidentem Bohdana Wojnara. Novým viceprezidentem se stal Jan Pešek, místopředseda Divize finálních výrobců a generální manažer pro lidské zdroje TPCA. Dvěma novými členy představesntva se stali: Petr Mašek, generální ředitel a člen představenstva BUZULUK a.s. a Petr Novák, generální ředitel Koyo Bearings ČR, s.r.o. Na místo uvolněném po Janu Škarkovi nastoupil do Dozorčí rady Miroslav Mühlböck, jednatel Monto, s.r.o. Rada ředitelů schválila novelizaci stanov.

.

ZPĚT NA ÚVODNÍ STRÁNKU